Dovolená v Gruyere

14. srpna 2011 v 21:32 | Míša |  Švýcarsko
Tak na rozdíl od článku o květnové dovolené v Itálii, který asi nikdy nesepíšeme :), krátké shrnutí naší dovolené v oblasti Gryere píši jen se 14 denním spožděním.Začnu fotkami, které jsou stejně vždy nejvíce vypovídající. Krátký výběr z těchto čtyř dnů naleznete na našem rajčeti: http://misaavlada.rajce.idnes.cz/ Dovolená to byla krátká, ale vydatná. Za čtyři dny jsme viděli to nejdůležitejší, co v této oblasti je - továrnu na čokokádu (Cailler) a sýr (Gruyere). A teď trochu podrobněji.

Pátek
Z Zürichu jsme vyráželi v pátek ráno. Naše první zastávka byla nedaleko Meiringenu (cca 30 km východně od Interlakenu) v Aareschlucht, což je kaňon podél řeky Aare. Měří cca 1,5 km a vede tunely a po lávkách nad řekou. Kdyby bylo víc vody, tak by to bylo zajímavější.
Aareschlucht
Odtud jsme pokračovali přímo do Gruyere, kde jsme zašli do sýrárny, resp. muzeum sýra, kde jsme mohli nahlédnout do výrobní linky (přišli jsme zrovna v mezidobí, kdy nevyráběli), snědli ochutnávku (tedy jen já, na Vláďu to moc smrdí), podívali se na úžasně zautomatizované zrání sýrů a ještě se zašli podívat ke Gruyerskému hradu.
Gruere a ochutnávka.
Následně jsme se jeli ubytovat do luxusního Bed and Breakfast v Tour de la Treme nedaleko města Bulle. Luxusní z toho důvodu, že jsme měli pěkný pokoj s vlastní koupelnou a WC (což není vždy samozřejmostí), balkón s krásným výhledem na okolní kopce, lednici, rychlovarnou konvici, mikrovlnku a TV se satelitem (kterou jsem tedy ani jednou nezapnuli).

Sobota
Druhý den na mě bohužel skočila nějaká viróza, takže jsem s Vláďou na 135 km dlouhý (2,5 km vertikálního stoupání) nejela.
Místo toho jsem se vypravila znovu do Gruyere na výstavu H.R.Geigera. Komu to jméno nic neříká, tak to je ten, který navrhoval Aliena (Vetřelce). Některé jeho obrazy ... to je fakt mazec ... Byl tam i krátký film pojednávající o jeho tvorbě, kde říkal, že leckdy jen skicoval své noční můry ... to bych fakt nemusela. ... Odpoledne jsem prospala a čekala tak, až se naprosto vyřízený Vláďa vrátí. Krásně se strhal, ale znáte to ... tihle sportovci nejsou spokojení pokud mohou druhý den chodit :D ... Večer jsme se vypravili do centra na véču. Měli jsme štěstí - obsadili jsme poslední dvě volná místa. Vláďa si objednal úžasný dvojitý steak se smetanovými brambory a houbovou omáčkou. Zneužíval toho, že umím francouzky (Bulle a Gruyere jsou již ve francouzsky mluvícím kantonu, což je supr, protože jsem konečně rozuměla, co se kolem mě děje) a pořád jsem se na něco musela vyptávat.

Nedele
V neděli mi již bylo lépe, a tak jsme vyrazili do Molesonu. Je to kousek za Gruyere a jeli jsme se sem podívat na tradiční výrobu sýra (to jsme předtím v Gruyere neviděli). Zajímavé.
Tradiční výroba sýru v Molesonu.
Nakonec jsme dostali ochutnávku syrovátky a vydali se na Moleson (2002 m n.m.). Tento kopec je zajímavý tím, jak jsme vypozorovali, že ačkoli je všude okolo azuro, tak tento vrcholek je v mracích. Takže co se výhledů týče, musí být člověk stále ve střehu a využít jakoukoli skulinku mezi mraky, aby se podíval do údolí. A k tomu ty krávy! Byly všude! Ono se není čemu divit, když se v Gruyre spotřebuje ročně tolik milionů litrů mléka.

Pondělí
No a v pondělí konečně - čokoládovna v Brocu - zde se vyrábí čokoláda značky Cailler - nejstarší ve Švýcarsku (nyní patří do skupiny Nestlé, jak jinak). Bylo to supr. Zaplatili jsme si i dvouhodinový kurz výroby plněné čokolády.
Pod dvouhodinovém kurzu již známe všechna tajemství a můžeme si udělat vlastní plněnou čokoládu.
Takže nápady sem a my vám vyrobíme čokoládu dle vašeho mlsného jazýčka!! Následovala cca hodinová prohlídka. Rozhodně to bylo lepší než Maison du chocolat u Strasburgu, kde jsme byli loni. Bylo to více interaktivní, podívali jsme se na výrobní linku minibrunches (takové malé čokoládičky s mléčným vnitřkem a oříšky navrchu; i s ochutnávkou) a na závěr ochutnávka asi osmi čokolád a tří bonboniér. To jsme si dali! Následně jsme si došli pro naši vychlazenou čokoládu vlastní výroby a tím naše čtyřhodinová návštěva čokoládovny skončila.
Následně jsme na radu pana domácího jeli do Les Gorges de la Jogne (The Gorges of the Jogne), což je opět malebný kaňon u řeky. Opět, kdyby bylo víc vody, bylo by to zajímavější. A tím naše dovolená skončila. Do Zürichu jsme k našemu milému překvapení dojeli bez jediné zácpy, v sedm večer. Vybalili jsme a unaveně zalezli do postele.
Ale rozhodně se do této oblasti ještě někdy musíme podívat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama