Zamyšlení a kolo

4. srpna 2009 v 10:44 | Míša |  Míšiny všednosti

Tak jsme zrovna s Vláďou zkonstatovali, že nám to tady trochu vázne. Ne že bychom neměli o čem psát - vždy se něco najde, ale ten čas - vždy se najde něco zábavnějšího, co se dá dělat. A to už jsem mockrát chtěla o něčem napsat, o něčem, co jsem si myslela, že je strašně supr, a určitě vás to zaujme, nebo mi přinejmenším budete závidět :-). Ale vždy z toho nějak sešlo. Ať už z "povinnosti" jet na kolo a trošku zatrénovat, nebo z POVINNOSTI
pracovat na diplomce, kterou jsem tak před 10 dny KONEČNĚ ODEZVDALA!! Teď už mi leží doma pěkně v předepsaných zelených deskách se zlatým písmem o obsahu 102 stran a čeká na posudek od oponenta. Trošku se toho hrozím, přeci jenom vím, o čem jsem psala, a co si o tom tak někdo, kdo je zběhlý šťourat se ve věcech , může myslet. Ale ohlasy z mého okolí nejsou špatné :-) - sice každý začne tím, že tomu nerozumí, ale že to vypadá pěkně (čí zvědavost jsem rozdmýchala, nechť se podívá na: http://213.29.197.189/~misa/diplomka/ a vybere si jednu z variant - ta s "hr" na konci má v sobě i hypertextové odkazy ;-)).

Takže když mi skončila tato starost, musela jsem se vrhnout na přípravu na státnice, do kterých mi chybí ani ne měsíc, ... a tak pomalu to všechno leze do hlavy :-(.

Takže když už jsem se rozepsala, tak se s vámi mohu podělit o jeden příjemný zážitek. Nejdříve to tedy nebylo nic moc. Jednou odpoledne mě Vláďa "vyhnal" na kolo s tím, že mám tak dvě hodiny, pak že začne pršet, tak ať si ještě zajezdím. Tak jsem popadla horáka (silniční zrovna asi bylo u pana doktora na seštelování), a protože jsem byla "líná", vyjela jsem na svůj silniční okruh. Před Bílou Horou, kde křižuji koleje a aut tu jezdí požehnaně, jsem dojela silničáře, který také čekal, až se mezi auty naskytne skulina, kterou by se procpal na druhou stranu. Zběžně jsem na něj koukla ... pak ještě jednou ... no určitě to byl on! - David Suchařípa - na silničce s báglem ... a už si to pelášil na druhou stranu. Nejsem žádný šílenec do známých osobností, ale ... prostě vám to nedá, abyste si něco malého nedokázali, že? Tak jsem tak v poklidu jela za ním (nijak nehnal, navíc já na rozdíl od něj, jsem na horákovi nemusela tolik dbát na cestu). Když nás ale semafor na křižovatce Slánská-Čistovická pustil do pěkného sjezdu, neubránila jsem se a musela jsem ho předjet :-) No jo, jenže pak ... "přeci se od něj nenechám znovu předjet" A tak jsem do toho šlapala - Řepy - Zličín - Sobín ... on stále za mnou - Břve ... a tady to začíná stoupat a pomalu jsem se loučila se svým vedoucím místem :-). Moc dobře vím, jak mě ta nakloněná rovina tady vždy zpomalí. A taky že jo. Periferně jsem už viděla jeho kolo, pak i jeho ... kouknul na mě "tak pojeď" a vzal mě do háku! A tak jsem jela v háku za Davidem Suchařípou až do Červeného Újezda a frčeli jsme to dobrých 27 km/h. Takže ač to vypadalo na otravné cyklokolečko, nakonec to bylo supr :-).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dadulka dadulka | Web | 7. srpna 2009 v 20:41 | Reagovat

Dobrý postřeh :o) to já bych si fakt nevšimla, kdyby kolem mě jel Vydra na koni :o) vůbec po lidech nekoukám a 99% herců bych nepoznala...nejvíc oceňuju, když vyjedu ráno do lesa a nepotkám živáčka, to je nádhera :o)

2 pepino pepino | 10. srpna 2009 v 18:22 | Reagovat

Ahoooj.  Super zážitek ,docela ti  zavitím.   Navíc tento herec patří zrovna mezi mé oblíbené...  Asi taky začnu jezdit  na kole.....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama