Jizerky

27. ledna 2009 v 17:08 | Míša
17. - 18.1.09
Nyní v zimě, když zrovna není na programu nějaká oslava, či nemocní nejsme zalezlí celý víkend ve vyhřátém pelíšku, trávíme víkendy na horách. Tento víkend byl právě ten aktivně-sportovní.

Tradičně jsme vyrazili do Desné, již v pátek večer, aby mohl Vláďa brzy ráno v sobotu vyběhnout na jednu z jeho vypečených akcí - Jizerské tisícovky. Oficiálně se to, myslím, běhá jako dvoudenní závod, on a ještě další šílenci, si to zaběhli jako jednodenní - s cílem zdolat 14 jizerských tisícovek.

Co všechno to obnášelo vám nepovím. Jen vím, že v sobtou v pět ráno vstávali, nabalili jídlo, pití, podpůrné prostředky všeho druhu, čelovky a vyrazili. Pak už jen vím, že ve 20:15 dorazili na chatu se všemi razítky z vytčených vrcholů. Únava na nich skoro nebyla znát a se vstáváním v osm ráno druhý den, neměl Vláďa sebemenší prbolémy. Neuvěřitelné! Však já mu domluvím, aby nějaké povídání napsal :-).

Zatím my ostatní (já a táta) jsme si vyrazili na pohodový výletík. Počasí šlo - nebyla žádná brutální zima, jako když jsme tady byli na začátku ledna, sníh krásný, mázu jsme trefili výborně a sněžilo jen chvilku. Vyrazili jsme pěšky k Soušské přehradě, dále již na lyžích podél ní nahoru na okruhy, na Smědavu, k Jouklovi, na Knajpu a zpět přes Protrženou přehradu k Soušské přehradě a po sjezdovkách domů. Prý tak 20 km, ale jelo to výborně. Takhle krásně, skoro samo, mi to letos ještě nejelo.

Druhý den, abychom se všichni pěkně rozhýbali jsme vyrazili autem na Jizerku a poté přes Jizerské pláně k Jouklovi, kde jsme se od táty trhli (on toho nakonec naběhal snad víc než my, ačkoliv si stěžoval na bolavá kolena). My to vzali na Knajpu a přes Smědavu zpět na Jizerku. Zde jsme zalezli do restaurace, abychom počkali na Ríšu. Než dojel, Vláďa spořádal megapalačinku, o které obsluha tvrdila, že ji nesní. To ale přeháněli! Pravda, byla tak dvakrát až třikrát větší než normální palačinka, ale myslím, že kdybych byla ve formě, tak bych ji také snědla. Poté si ale dal Vláďa ještě topinku s masovou oblohou a to obsluhující paní nevěřila, že ještě sní. Proto si raději plněné ovocné knedlíky raději už neobjednával, aby to s paní neseklo. Ale slíbili jsme, že na ně někdy určitě zajedem.

A tím jsme dnešní lyžovačku ukončili. Na chatě jsme už jen pobalili a vyrazili ku Praze. Provoz byl neuvěřitelně plynulý a na Černém mostě jsme byli za hodinu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama