Ei Ei Ei

17. dubna 2017 v 18:27 | Míša |  Švýcarsko
17.4.2017
Po dlouhé době jsme zase byli na Velikonoce ve Švýcarsku. A tentokrát jsme se i aktivně zúčastnili místniho zvyku - sbírání vajíček, které poztrácel velikonoční zajíček (obdobně asi jako v UK nebo USA). Napadli jsme na to naprosto náhodou - Vláďa si vzal letáček v sobotu v pekárně.
Ráno jsme tedy všichni vyjeli směr Bülach a dále do vesničky Höri, kde se nám nakonec podařilo zaparkovat u nějaké továrny. V lese nad vesnicí bylo ve vytyčeném úseku poschováváno 500 vajíček. Bylo chladno a zataženo, ale to neodradilo desítky dětí a rodičů přijet autem/na kole, či přijít. Vybaveni košíčky, krabičkami, taškami, a papírovými obaly na vajíčka. V jedenáct byl hromadný "start" a děti i s rodiči se vyřítili na lov nejen krásně barevných vařených vajec, ale i deseti speciálních zlatých vajíček, které pak mohl hráč vyměnit za velkého čokoládového zajíce. Eli s Vláďou po cca 15 minutách skončili se skórem 10 vajec. Hodily se - doma nám došel chleba, takže na oběd jsme měli jen ovoce, a tak troška proteinů přišla vhod.
Připravení vtrhnout do zóny.

Velikonoční zajíček (neboli Osterhäsli)

Eliščin (a Vláďův) úlovek. Na příště si musíme sehnat košíček. Ale pořád mi to přišlo lepší, než chodit rovnou s tím kartonovým obalem na 6 vajíček.
 

Kinderzoo Rapperswill

17. dubna 2017 v 17:36 | Míša |  Švýcarsko
14.4.2017
Do třetice všeho dobrého, jak se říká - na Velký Pátek nás vzal Vláďa do Rapperswillu, abychom mu ukázaly Kinderzoo. Je mnohem menší, než ta dvě předchozí zoo (Tierpark Goldau, a Curyšská ZOO), ale zvířata jsou víc u sebe, takže je stále na co se dívat. Navíc tu mají i zebry a žirafy. Ty v Curychu zatím chybí (ale budou brzy, až dostaví africký pavilon, myslím 2018). Zábavné jsou i doplňkové aktivity, jako jízda na "vláčku" taženém koněm, velké hřiště, nebo "šminkování".


Když už to Eli přestalo bavit, tak jsme se vypravili k vodě a tam jsme si, zabaleni v péřovkách, dali výbornou zmrzku. Uťapaní jsme se rádi pak už vrátili k autu, limitovaní Matyášovým krmením.

Tierpark Goldau

12. dubna 2017 v 10:41 | Míša |  Švýcarsko
9.4.2017
V neděli jsme se všichni čtyři vypravili do Tierpark Goldau. My s Eli jsme tam už dřív byly, takže novinka to byla pro Vláďu a Matyho, který to tedy celé prospal. Po dlouhé době jsme se zase utvrdili v tom, že jezdit někam v neděli (myšleno něco, kam se musí vystát fronta na vstup) je naprosto na nic. V půl jedenácté (dřiv jsme se nevyhrabali) nás čekalo již skoro plné parkoviště (pro 650 aut), takže frontu si umíte představit. Naštěstí Vláďa zkontroloval, jak to vypadá u kas a šikovně jsme opustili tu nejdelší frontu, která vedla ke kase, kde se dalo platit jen kartou, a stoupli jsme si do výrazně kratší fronty, kde se muselo platit hotově. Takže po pár minutách jsme byly vevnitř. Nejlepší atrakce je samozřejmě krmení kachen a kaprů, to už jsme měly s Eli z minula odzkoušené. Svišti ještě měli zimní spánek.
Od naší poslední návštěvy vystavěli na vršku zoo úžasnou dřevěnou rozhlednu, ze které byl parádní výhled. Po 150 schodech mě tedy docela bolely nohy (přeci jenom 3 měsíce nicnedělání jsou znát).

Poté, co se Vláďa s Eli několikrát projeli na ohromné klouzačce, jsme pokračovali do výběhu se srnkami a jím podobným. A poštěstilo se nám jednu přilákat a Eli ji tak mohla krmit přímo z ruky. To pro ni byl tentokrát asi největší zážitek. Protože se udělalo fakt hezky, tak jsme si mohli dovolit dát si i zmrzlinku a Vláďa pak objednal i jednu palačinku s nutelou, kterou tedy Eli uvítala. A na konec už jsme byli všichni pěkně uťapaní. Eli tak patřičně využila nové stupátko za kočár a jen se vezla. Odjeli jsme dostatečně brzy, abychom se vyhnuli nedělním curyšským zácpám.
Největší zážitek - krmení.
 


Méďa

12. dubna 2017 v 10:30 | Míša |  Prcek
Při poslední návštěvě nám babička Jana přivezla tohoto méďu. Maty, protože se ještě nemůže sám hýbat, se na něj mohl jen koukat a Eli si ho tedy hbitě prozatím přivlastnila :-)


Další články


Kam dál